Zkouška ZOP
Dnes byl náš další velký den. Už více jak měsíc jsme Ela a já pilně trénovali na výcvikovou zkoušku, ať na cvičáku nebo mimo něj. V poslední době to, co Ele šlo nejlépe, začala trochu kazit a to co bylo horší, začala zlepšovat. Věděla jsem, že umí natolik, aby zkouškou bez problémů prošla, ale protože to pro většinu z nás byla první taková zkouška a nervozita byla cítit snad z každého, trochu té nejistoty se dostavilo.
Zkouška byla zahájena v 9:00. Rozhodčí výkonu KJ byla paní Jana Svobodová, velmi uznávaná osoba. Ten, kdo složí zkoušku pod touto rozhodčí, na to opravdu má. A o to více rozstlo napětí. Bylo potřeba mít někoho do dvojice a to proto, aby jeden pes provedl na povel dlouhodobé odložení a druhý mohl vykonat chůzi u nohy na vodítku a bez vodítka, obraty za chůze a na místě, přivolání a sedni-lehni-vstaň.
Já s Elou a se svou kolegyní Aničkou a její Fanny jsme šli až téměř na závěr mezi ZOPkařemi. Situaci už jsme měli okouknutou a od předešlých zkoušených jsme dostali několik dobrých rad. Nastoupili jsme, zahájili jsme svou zkoušku představením sebe i psa a pozdravením a šli jsme na svá stanoviště. Já s Elou jsme začínali odložením a to se Ele opravdu povedlo. Ležela celou dobu téměř bez hnutí a čekala, až si pro ni přijdu. Zatím Anička s Fanny odcvičili svou část a po té jsme si prohodili místa. Ela mě trochu zklamala chůzí u nohy bez vodítka, ačkoli na procházkách toto poctivě stále procvičujeme, ale musela mi ukázat, že k nějakému tomu protestu musí dojít a přišlo mi, že jí to dělá i radost. Odběhla se pozdravit s paní rozhodčí a ta pronesla, že tak aktivního ridgebacka snad ještě neviděla. Podle její zkušenosti na zkouškách jsou většinou líní a každý povel jako by je ještě zpomaloval. Nakonec se zklidnila a zbytek individuální části proběhl bez větších problémů.
Pak přišli na řadu družstva. Vzhledem k tomu, že tohle na cvičáku děláme snad pokaždé, neměla jsem žádné velké obavy. V těchto speciálních cvicích je hlavní chůze u nohy na vodítku, obraty na místě a za chůze, sedni-lehni-vstaň a odložení na 2 minuty, dále chůze po nepříjemném materiálu a přenesení s náhubkem cizí osobou. Odložení jsme měli perfektní a ostatní cviky nás stály maximálně 1 bod. Po té jsme se dozvěděli, jak na tom v družstvu jsme, ukončili jsme každý zkoušku a odnesli jsme si své zkouškové karty k vyhodnocení. Pak ještě asi půl hodiny probíhala zkouška ZPU1.
Celkové ukončení zkoušky proběhlo kolem půl druhé odpoledne. Při vyhlášení a předání formulářů o úspěšném či neúspěšném absolvování zkoušky jsme se dozvěděli, že úspěšnost byla téměř stoprocentní - úspěch 13 z 15 psů. A já s Elou jsme dopadli vážně skvěle. Úspěšně jsme prošli a příště nás čeká ZPU1.